V tomto článku bych chtěla trošku přiblížit různé situace s pasažérama, které mám zažité ze své vlastní zkušenosti a následně akce a reakce posádky. Ne každý člověk ví, jaké důsledky může mit pro jednotlivce nevhodné chováni na palubě letadla.
Tak začneme nečím slabším. Něčím, co zažíváme jako crew na denním pořádku.
BOARDING A ZAVAZADLA
jedna z nejkritičtějších fází letu pro crew, ikdyž se to může na první pohled zdát, že na tom přece nic není. Vždyť tam ty letušky jen stojí, usmívají se a vítají pasažéry. 😅 No tak to se opravdu jen zdá. Neříkám, že každý boarding je zaberák, ale většina ano. největší výzva pro všechny lidi, co vlezou do letadla s 300 taškama je, jak je co nejdebilněji a nejnepraktičteji narvat do úložného prostoru. Nejčastější postup je samozřejmě úplně přesně naopak, než jak to má být a nejlíp ještě když to tam je narvané tak, aby při znovu otevření úložného prostoru to jeblo někomu jinému na hlavu. Upřímně, když jsem byla nová a aktivní, tak jsem tam hned přiletěla a snažila se jim pomoct ty krámy uložit ještě před tím, než to tam začali nesmyslně rvát, ale teď? Teď většinou stojím, zoufale je pozoruju a v hlave si říkám, že: "probohaaaaaaaaa, tvl, ty fakt nemáš mozek? halooooooo na to nepotřebuješ vysoku školu!"
Někdy už se neudržím a začnu se nenápadně smát, protože to prostě nejde pochopit a samozřejmě ještě s kolegama, co stoji v kabine se na sebe díváme a převracíme oči navzájem. No a potom až vidím že ok, srandy stačilo, tak se obětuju a jdu jim pomoct.
Stává se nespočetněkrát, že pasažér přijde do letadla s těžkým kufrem - většinou ženské samozřejmě a zastaví se u svého sedadla a teď se na mě podívají a v tom lepším připadě se mě zeptají, zda bych jim nepomohla s jejich kufrem nahoru. Toto je velmi individuální a složitá situace. My jako crew nejsme povinní a není to v popisu naší práce ukládat kufry a tašky pasažérů, což velmi málo lidi ví. Samozřejmě, že když přijde starý a nemohoucí človek, tak mu ochotně jako crew pomůžeme. Od toho jsme tam, aby jsme asistovali pasažérům, pokud to nezvládnou sami. Jenže spousta lidi toho neuvěřitelně zneužívá.
Takže když za mnou přijde ženská a pěkně mě poprosí, že jestli bych ji nepomohla s jejím kufrem, moc ráda jí odpovím, že ji ráda podám pomocnou ruku. No a v realitě to probíhá tak, že obě dvě chytneme kufr ze země a téměř jako vždy to skončí tak, že cca v půlce toho pohybu, když kufr zvedáme do té nejvyšší výšky, moje ruce jsou ty jediné, které ten kufr drží. Typické! Protože když už vidím, že pasažérka v půlce kufr pouští s čímž já samozřejmě počítám, tak alespoň pro moje uspokojení s tím kufrem tak jebnu do toho úložného prostoru že se celé letadlo otřese. No jako sorry, ale tak já jsem úplne stejně žena jako ty a to zavazadlo je pro mě úplně stejně těžké jako pro tebe no ne?
Potom máme případy, že pasažér se ani nezeptá, či jim pomůžeme. Pouze se na nás arogantně podíá a gestem ruky a prstem směrem na horu nám dá najevo že: "hej, ty! dej mi muj kufr nahoru laskavě, od čeho tu jsi?" No tak v tomto případě se pouze ironicky pousměju a vysvětlím mu, že mu s kufrem ráda pomužu, ale ať se na mě nezlobí, že ten kufr je stejně těžký pro mě. A konflikt máme na světě.
Stalo se mi, ze v business class pasažér - podotýkám byl to MUŽ!!!!! po mě chtěl, ať mu zvednu kufr. Vždycky zůstanu jak opařená, že prostě nechápu, jak chlap může něco takového chtít po ženské. tak to se většinou na pasažéra opět usměju a řeknu mu, že mu samozřejme ráda pomůžu, ale že at mi dá vteřinku, že zavolám někoho, kdo mi pomůže. A schválně se rozhlédnu po kabině, vyhlédnu si nějakého jiného pasažéra - normálního a zeptám se ho, jestli by mi pomohl. Ten vždy souhlasí a ten původní pasažér si připadá jak totální debil 😆
Nejde prostě ani tak o to, že bysme všechny byly až takové krávy, které nechtějí pomoct, ale z legálního hlediska.... kdyby mi ta taška spadla, neuzvedla bych ji a ten pasažér by tam měl něco cenného a to se rozbilo, tak my nejsme pokryti pojištěním pro tyto případy. Ani na úraz a ani za škodu způsobenou tímto nebo podobným způsobem. Takže to je hlavní důvod, proč většinou crew neasistují pasažérům s jejich zavazadlema. A hlavně... Sorry, ale mě by v životě nenapadlo někomu říct ať mi tam dá tašku. Je to moje taška, já jsem si ji sbalila tak těžkou, takže já jsem za ni zodpovědná 100%. Proč by měla být zodpovědná crew?
Další případ co je běžným scénářem na palubě letadla během boardingu. Většinou pasažéři, co sedí v zadních řadách mají smůlu co se týká úložného prostoru, protože v těch zadních overhead binech prostě je spousta vybavení bez kterého letadlo nemůže vzlétnout. Jsou tam věci jako kyslíky, první pomoc, defibrilátor, deky atd. Takže se vždycky snažíme pro tyto pasažéry najít místo někde jinde, kde jim bezproblémů jejich zavazadlo uložíme. No ale zase musejí existovat retardi, kteří dojdou, rozhlíží se do těch plných overhead binu a čekají asi, že čím dýl se tam budou rozhlížet, tak se tam asi zazračně udělá místo. Nejvíc mě baví ti, kteří automaticky bez zeptání nás posádky vytáhnou toto záchranné vybavení, položí to na zem do uličky, zavazadlo si uschovají na místo, kde má být vybavení, které by mu zachránilo prdel, kdyby měl jakékoliv zdravotní problémy a spokojeně si sedne a sedí a myslí si, jaký není king a jak to chytře nevymyslel. Tyto lidi si potom vychutnávám 😅
v těchto případech totiž není prostor pro diskuzi. Toto je safety můj zlatý!!! Nejdřív se zeptám do davu jakože kdo to dal na zem, ikdyž vím moc dobře, kdo to byl a když se ozve, tak se ho zeptám, že jestli ví, co to je to co dal na zem a vysvětlím mu velmi stručně a jasně, že jeho taška na tom místě nemá co dělat, takže alouuuuu ven s tím a příště ať se zeptá crew když si není jistý, že my mu určitě rádi budeme asistovat s jeho zavazadlem 😎
Většinou poslechnou a pochopí. Ne vždy jsem na ně hnusná, ale prostě mě strašně vytočí, že si to vůbec někdo dovolí. Protože oni moc dobře ví, že to jsou záchranné pomůcky a věci na evakuace a oni to bez zeptání drze vytáhnou, položí to na zem, nechají to tam a myslí si, že já k tomu přijdu, řeknu si: hmm, to asi spadlo samo" a dám to někam, nevím kam a oni to potom udělají zase někdy příště na jiném letě? no tak to vůbec! to mě prostě dokáže nenormálně vytočit.
Další jedna z velmi běžných komedií na téma: "zavazadla"
Toto prostě nepochopí normální člověk!!! přísahám! toto mě neuvěříte! Jako.... uveříte, ale řeknete si, že ok, může se to stát jednou, když náhodou dojde nějaký debil. Ale to se stává pravidelně!!!!!!!!!! Takže k věci:
Pasažér, který přijde jako jeden z posledních sedí například v řadě 15. Přijde a zjistí, že přesně nad jeho hlavou v řade 15 není místo pro jeho kufr. Začne se tam rozkřikovat a rozhazovat na mě rukama, že jako jak je to možné, že tam není pro něho pro pána tvorstva místo!!!!???? Tak se rozhlédnu, řeknu mu, že jsem našla místo na protější straně v řadě 16. Pro mě jako pro normalního člověka by byl problém vyřešen. No ale ono ne! To teprve začíná!!! Takže pasažér se na vás podívá pohledem takovým, že kdyby pohled zabíjel, jsem na místě mrtvá a začne se tam rozkřikovat, že jeho sedadlo je v řade 15, takže i jeho zavazadlo bude v řade 15. Nejdřív vždycky nevěřícně stojím, hledím a nemluvím, protože stále tomu člověku dávám šanci se začít smát a říct mi že si dělá srandu. No a potom když pochopím, že on to fakt myslí vážně, tak se mu snažím vysvětlit, že přece jeho zavazadlo je pouze jednu řadu za ním a na protější straně, tak o co jde? No neeeeeeee konec světa a dokud mu neudělám místo pro jeho zavazadlo přesne tam, kde sedí, tak neodletíme. Takže co musím udělat? Usmívat se, říct mu že udělám vše, co je v mých silách, nadechnout se zhluboka, napočítat do 100 a začít se ptát na všechny tašky, které jsou v řadě 15 čí jsou a jestli jim je můžu přestěhovat, abych mohla kokotovi udělat místo na jeho dementni kufr přesně nad jeho dutou tupou hlavou!
Jedna moje kolegyně, která je neuvěřitelně zlatá měla zkušenost, že pasažér přišel do letadla poslední, seděl v zadní části letadla a už nebylo místo na jeho zavazadlo. Tento týpek měl prej velmi špatnou náladu, uletěl mu snad předchozí spoj nebo co a ještě se nepohodl s pozemním personálem kvůli něčemu na letišti... Takže na kom jiném si vylít zlost??? no ano správně! Na nás! a zrovna v ten den to bohužel schytala moje kolegyňka, která je asi nejzlatější osoba, kterou znám. Na tohoto individua byla jako vždy extrémně milá. On se rozčiloval, že tam není místo na jeho kufr. No a když mu řekla, že ať se nebojí, že pro jeho zavazadlo určitě místo najde, tak se na ni otočil a řekl ji, cituji: "you bet you will find it, you bitch!"
nechci to ani překládat do češtiny, protože v češtině mi to zní hrozně a proto to nechám v originále a věřím, že všichni rozumíme.
Kdyby se toto stalo mě, tak vám garantuju, že tento pasažér si sbalí všech svých 5 švestek a to letadlo odletí bez něho. Toto je verbální napadnutí a absolutně to není tolerováno na palubě letadla, protože takové chování a jednání je už pouze krůček od dalších problémů, jako je fyzické napadnutí apod.
No ale jelikož dotyčný měl štěstí, že na palubě byla moje úžasně neuveřitelná kolegyně, která se pouze otočila, odešla a neřešila to, tak letadlo odletělo i s ním.
Tento článek měl být původně o různých situacích a reakcích crew a leteckého personálu na toto chování a nakonec jsem psala pouze o storkách se zavazadlama během boardingu 😅 Kdybych měla pokračovat dále o těch historkách o kterých jsem chtěla původně psát, bylo by to ještě na dost dlouhý článek a proto si to nechám teda na jindy a bude to další oddělený příspěvek.
Zatím se mějte
Vaše Déňa
