10 dní do odletu

Tak už se mi to opravdu krátí. Dnes nám přišly letenky na email. Letíme 7.6. ráno v 6:00 do Frankfurtu a potom už s naší linkou přímo do Bahrainu. Tam přiletíme až o půl 7 večer a hned na druhý den ráno začínáme s tréningem :D no nešetří nás už od začátku teda.



V mém pokoji to vypadá asi nějak takhle:

Ještě nevím jestli se zvládnu sbalit do jednoho kufru. Pokusím se o to, ale moc tomu nevěřím, protože i když nám holky píšou, že si všechno koupíme na místě, ať toho zbytečně moc nevozím, tak prostě mé srdce mi nedovolí některé věci nechat doma :D
Sepsala jsem si seznam věcí, které si chci sbalit, které mi chybí a v poslední době jsem nejvíc času strávila v obchodech, nákupních centrech a sháněla věci, co mi chyběly. Ani už radši nepočítám, kolik mě to stálo.

Jelikož už nechodím do práce, tak většinu svého volného času trávím doma a řeknu vám, už mi z toho hrabe. Na jednu stranu se hrozně těším, ale na druhou stranu ten strach z neznáma je silný. Ani ne tak strach z neznáma, jak to, že člověk opouští svoji rodinu, své blízké, přátelé, kamarády, svoje mazlíčky....Na léto jsem většinou odjížděla mimo ČR, ale vždycky jsem se těšila domů. Mám s rodiči skvělý vztah za který jsem moc ráda a ikdyž je mi čerstvých !26! :( (uuuuuuaaaaaaaaaaaaa!!!!!!! bože to to letí!!! ), tak se mi od nich bude odcházet s těžkým srdcem a o to je to těžší, že se nestěhuju do vedlejšího města...
Nejhorší pro mě je asi vidina toho, že se může doma cokoliv stát (nedej bože) a já budu daleko.--- a potom si budu vyčítat, že čas, který jsem mohla trávit s mými blízkými jsem byla pryč. Samozřejmě vím, že na takové věci bych neměla myslet, ale nemůžu si nepřipouštět, že se něco takového nemůže přihodit....

Na letiště budeme s našima odjíždět někdy kolem 2. ráno, takže nepůjdu zřejmě asi ani spát a před odjezdem ještě napíšu své poslední pocity.