úterý 5. srpna 2014

Je to tu !! Dnes poprvé do oblak!

Toto uteklo. Myslela jsem si, že tréning bude nekonečný a ani nevím jak se to stalo, ale dneska mám svůj první let do Pákistánu. Ale vraťme se cca o týden, jelikož tento týden byl opravdu "busy".



Volejte sláva a tři dny se radujte!!!! Skončil Ramadán! Baby hned vyrazily pařit, čehož já jsem se zdržela, protože byl všední den a měly jsme školu. Druhý den ve škole jsem šla po chodbě, vytáhla si láhev s vodou a napila se. V tom ve mě úplně hrklo a říkám si: ježíš já jsem se napila na chodbě!!!! Hned jsem se rozhlídla jestli mě někdo náhodou neviděl a pak jsem si tak oddechla a říkám si, dyť už můžeš přece :D uffffff.
Po Ramadánu následují 3 dny oslav, kdy se oslavuje konec Ramadánu, jmenuje se to Eid. Jsou to tady největší svátky, něco jak u nás Vánoce. Všichni tu oslavují, nakupují, hezky se oblékají.... Tak jsme se s holkama rozhodly, že si taky koupíme krásné šaty a půjdem oslavovat s ostatníma. Ale ne tak obyčejné šaty, ale slavnostní abáje. Vyrazily jsme teda na trh a koupily si je. Není to žádná levná záležitost na to, že si to oblečete asi jen jednou maximálně dvakrát v životě, ale stálo to za to. Krásně jsme se namalovaly, Monička moje šikovná mi udělala takový účes, že jako jsem málem odpadla!!! A šly jsme do luxusní restaurace. Bály jsme se jak se na nás budou lidi dívat, protože opravdu jsem v takových slavnostních abájích nikoho nepotkala, ale překvapivě to bylo super. Samozřejmě, že pohledy jsme na sobě cítily každá z nás, ale bylo to příjemné. Dokonce se stalo, že za námi přišly pravé "abajačky" a moc nám to vychvalovaly a říkaly, že je to moc krásné. Připadali jsme si jak princezny z pohádky tisíce a jedné noci do slova a do písmene a byl to pro nás opravdu neopakovatelný zážitek.








Tento víkend jsme šly ven, jelikož to byl poslední víkend, kdy máme všechny pohromadě volno. Nejdřív jsme byly v krásném podniku, kde se hrála živě salsa, popíjely jsme drinky a potom se jelo na disko. Je to nejznámější diskotéka tady a já to tam vyloženě nesnáším :D Hudba tam hraje tak hlasitě, že nemáte šanci si pomalu ani objednat, protože neslyšíte absolutně nic, bez šance se pohnout natož tak tancovat. Prodírat se davem, narážet do lidí.... no neeeeee to není prostě nic pro mě. Chtěla jsem odejít brzo, ale ani nevím jak se to stalo, odešla jsem nějak o půll 5.  Holky ještě zůstaly. Šla jsem s mojí Týnou a potřebovaly jsme taxíka. Tak jsme chviličku stály před vchodem a čekaly až nějakého uvidíme. Stály jsme tam asi 10 minut a neuvěříte, kolik jsem za těch 10 minut dostala nabídek na sex za prachy. Týna si z nich dělala srandu a když se nás někdo zeptal, za kolik? Tak Týna se smála a řekla, že za 2000 BD (cca 4000 Euro). Já jsem byla vytočená a ptám se jich jestli jako opravdu vypadáme jak ku*vy???? Hleděli na mě jak telata, že jako neví co jím říkám, tak říkám takovým dost rázným hlasem: "WE AREN´T BITCHES, UNDERSTAND????" A zase na mě hleděl jak debil, tak mi řekl, že ok, ale, že moje kámoška evidentně zájem má, tak ať neotravuju, že on se domluví s ní :D no tak jsme se fakt zasmály, vzdaly to a poslaly je někam. Naštěstí když je prostě odmítnete, většinou vám opravdu dají pokoj a jdou si po svém. Já jsem pak šla domů kousek sama, protože Týna bydlí jinde a chtěla jsem přejít dvouproudovou silnici. Měla jsem šaty, psaníčko a boty na podpatku. Bylo nějak půl 6, takže už bylo světlo. Stoupla jsem si na okraj silnice a čekala až projede pár aut, abych mohla přejít. Už jelo jen jedno auto, které ale zastavilo přímo u mě. Plné auto saudů! OMG nic horšího než saudi mě nemohlo potkat, otevřeli dveře a lákali mě do auta, já jsem nereagovala a chtěla jsem je zezadu obejít, v tom couvli, takže mi zatarasili cestu, tak jsem šla předem, zase popojeli dopředu... To už jsem se trošku začala bát a rozhlížet se po okolí, jestli jsou někde poblíž i normální lidi, kteří by mě kdyžtak zachránili :D ještě jednou jsem to tedy zkusila zase ze zadu a zase couvly, tak jsem na ně zařvala jestli by mi mohli dát pokoj a k mému překvapení něco ještě zažvachtlali a nechali mě jít. No uffff nic přijemného :D

A teď už zase zpět k práci. První den, kdy jsme si měli obléct uniformu bylo pondělí - náš poslední den ve škole, na naši graduation, kdy jsme obdrželi "křidélka" a oficiálně se z nás staly letušky a dva letušáci. Ještě před tím, než jsme ten den šli do školy nás poslali na nějakou kliniku naočkovat nás na žlutou horečku nebo co. Nedokážu vám ani popsat ten pocit, když 20 letušek v uniformách prošlo dveřmi té kliniky. Ty všudepřítomné pohledy nešly necítit. Cítíte se tak se naprosto mimořádně a důležitě! Byl to opravdu krásny pocit. Ve škole byl ten den naprosto hektický. Všechno se muselo připravit, nikdo z nás netušil jak si uvázat tu modrou věc, co máme kolem hlavy, tak nám to tam nějak přivazovali, nacvičovali jsme náš program, kterým jsme prezentovali naše 2 měsíce a pak odbilo 12:00 a bylo to tu. Přišli manažeři, vedení, naši instruktoři a všichni kdo chtěli. Nejdřív měla prezentaci druhá skupinka, ve které je moje Monča a Lindsey. Měli to moc hezké. Stály v řadě, za jejich zády byla puštěná prezentace s jejich společnými fotkami, k tomu hrála instrumentální krásná písnička z filmu Pearl Harbor a každý z nich jednotlivě říkali, co si z těch dvou měsíců odnesli, co se naučili, někdo měl citát.. Nějak jsem nevěděla co se to se mnou děje, ale z ničeho nic jsem cítila, jak se mi zalévají oči slzami. Tak jsem si říkala: "ježíš co děláš ty vole, dýchej!!!' :D Prostě jsem to nějak nezvládla a pár kapek mi ukáplo, protože ta kombinace té hudby a těch fotek, jejich proslovů, no prostě mě to dojalo :)
Pak šla na řadu naše třída. My jsme to měli pojaté trošku komicky. Náš program mám celý natočený na mobilu, ale má to 10 minut a přes 850 MB, tak kdyby náhodou někdo věděl jak to zmenšit, abych to mohla zveřejnit, napište mi prosím :)






s Týnušákem





Potom už si nás volali jednotlivě po jménech a předávali nám certifikát spolu s křidélkama. Následovalo dlouhé fotografování, občerstvení v podobě slavnostního dortu, pití, jídla a pak ještě spousta nekonečného papírování. Konečně když jsem se dostala domů, jsem se musela zase chystat na večer, protože jsme měli připravenou graduation party. Měli jsme zajištěný odvoz do brazilské restaurace, kde pro nás byla připravená večeře s drinkama zdarma. Po večeři jsme se přesunuli nahoru do baru, kde pro nás byla další spousta překvapení. Ten konkrétní brazilský bar s restaurací vytvořil na FB událost, že tam letušky mají svoji graduation, čímž si zajistili slušnou účast. Když jsme byli po večeři a přesunuli se nahoru, čekalo nás VIP lóže, kam nám přinesli dort (ten den už asi snad čtvrtý) a šampaňské. Nikdy jsem si nepřipadala větši celebrita jak tady. Všichni návštěvníci přišli, vytáhli mobily a začali si nás fotit, pózovali jsme asi tak 10 minut, protože všichni si nás chtěli vyfotit. Možná víc jak celebrita jsem si připadala jak opička v zoo, ale byl to zážitek, který už asi jen tak nezažiju.




S mýma nejbližšíma

IT1039 + IT1040

s Týnkou

Dneska teda poprvé na palubu! Je to můj "fun flight" takže bych měla být spíš jenom takový pozorovatel, ale připravovali nás na to, ať s tím moc nepočítáme. Většinou už na prvním letu děláte normálně. Každopádně mě můj zaměstnavatel nešetří. hned první týden a tak nabitý!!!! Původně jsem měla 6 dní každý den let, sedmý den standby ( jste doma, ale jste na telefonu kdyby náhodou), a 8,+9. den volno. Teď mi dali místo standby ještě Dubaj. Takže lítám 7 dní vkuse a až 8.+9., den mám volno, takže asi zdechnu :D Pokusím se samozřejmě napsat co nejdřív! Chtěla bych po každém letu napsat jaké to bylo. Ale každý den se vracím kolem půlnoci a druhý den po obědě mám další let, tak nevím jak to budu ten první týden zvládat. Ale nejpozději napíšu určitě, jak budu mít ty dva dny volna. To stopro. Ale možná to stihnu už v Bankoku, což je můj 3. let a budu v hotelu 33 hodin, takže tam by mohl být čas, pokud to celé neprospím :D

Ještě jedna technická. Pro lepší sledování fotek, kterých mám na Facebooku více jsem si aktivovala na FB sledování, tak kdo chce vídat fotky hned, jakmile je dám na FB, tak stačí najet na můj profil a dát "sledovat". Nemusíte pak nikde alespoň hledat v příspěvcích odkaz na fotky. :)

Tak se mějte krásně a držte mi palce!!!!

4 komentáře:

  1. Držím pěsti!! :)
    T.

    OdpovědětVymazat
  2. Závidím. Užívej si to. Šaty vám moc slušely.

    OdpovědětVymazat
  3. Ahooj Deniso :-) držím palce! tvůj blog je super (ráda čtu blogy o cestování a práci letušek), moc se těším na další příspěvky z tvých prvních letů :-) Ať se ti daří :-)) Lucka

    OdpovědětVymazat
  4. Jee :) potešila som sa novému príspevku a veľmi sa teším na ďalšie a ďalšie. Držím ti palce, zvládneš to na 110% :)

    OdpovědětVymazat